Vzpomínáte jak jsme minule vyprávěli o Cernunovi? Tak ten nám prozradil, v čem tkví pravá síla Skřítků. Každý Sktřítek je totiž umí používat korálky, to jsou takové kousky kouzelné moci, které se zhmotní když skřítek vykoná něco úžasného. A mají několik barev a podle jejich barvy i kouzelnou moc.

Na každém čtverečku mapy jde postavit 4 různé věci. Třeba dům, aby měli kde skřítci spát. Ale ještě před tím je potřeba čtvereček odeklít od zbytku kouzel. Na to použije Skřítek svůj korálek a následně si ho schová do .... .
Kouzla draka i kouzelnice byly zákeřné, ale Cernun nakonec zvládl všechny kouzla svázat a přetvořit jen na čtyři základní živly. Bohužel víc už musí pomoct skřítkové.
Všechny čtverečky, kde je alespoň jeden strom musíme odeklít ohněm, aby roztály od věčného ledu. Kde jsou hory nebo kopce, tam pošle chytrý Skřítek silný vítr a všehcny zlé duchy vyfouká pryč. Vodě jsou potřeba postavit pevné hráze a břehy a k tomu pomůže země. A špinavé patviny a louky nejlíp očistí voda.

Barva kamínku                                                           kouzlo
    žlutá (oheň)                                                             rozmrazí čtverec
    modrá (voda)                                                          spláchne nečistoty
    bílá (vzduch)                                                           odvane zlé duchy 
    hnědý (země)                                                           sváže vodu

Velmi často se ty největší věci dějí těm malým. A to kvůli tomu, že ti velcí, kteří v těch věcech hrají hlavní roli se nekoukají sami pod nohy. Asi nejspíš takhle se ta největší nehoda, která je zapsaná v kronice naší vesnice. Vlastně by se mohla zapsat i jen dvěma větama.

No akorát se ani jeden nekoukali pod nohy a tak na palouk, který už mnoho generecí obývá náš klan Pádících jelenů dopadlo nejenom strašně moc různých kouzel, ale i dračí šupiny, vlasy velké mágyně a prý se dokonce někde nachází její kouzelná křišťálová koule.
Jenže ty kouzla napáchaly strašně moc škody. Dokonce naší vesnici i její louku jedno kouzlo přeneslo někam jinam. Někam úplně pryč z našeho lesa. Když vyrazili Lovci na výpravu, tak šli, šli a najednou byli na tom místě, ze kterého vyšli. Dřevorubci nemohli jít kácet dříví, protože to bylo zamrzlé zbytky kouzla. Jiné kouzle zase úplně vysušilo potůček, který protékal mezi poli léčivek a ty teď umíraly žízní. Jinde zase voda tekla mimo původní koryto. Zlé větry rozfoukaly přehradu a mosty jako kdyby to byla jen dětská hračka. A co bylo nejhorší, spousta z nás zapomněla všechno, čím kdy byla nebo co uměla.

A ty příběhy nám začal vyprávět. Zvířata si lehly kolem palouku a hlídaly nás. A když jsme uslyšeli ty příběhy, začánali jsme si vzpomínat.